Velkoobchod

Trh se zbožím se dělí na velkoobchod a maloobchod. Hlavní rozdíl je v tom, že velkoobchod nakupuje přímo od výrobců (nebo jiných dodavatelů) ve větším množství a za velkoobchodní ceny toto již pro konečné spotřebitele připravené zboží dodává maloobchodům.

Hlavní funkcí velkoobchodu je tedy přetváření výrobního sortimentu na sortiment obchodní. Děje se tak ve velkoobchodních skladech, kde velkoobchod mimo jiné překonává časový nesoulad mezi výrobou a spotřebou (tzn. že u výrobce nakoupí v předstihu, aby se zboží dostalo ke konečnému spotřebiteli včas).

• vytváří zásoby nutné k plynulému zásobování
• podílí se na reklamě a podporách prodeje
• zboží kompletuje, balí ho dle objednávek odběratele
• některé velkoobchody zajišťují dopravu do maloobchodu
• výrobcům poskytuje informace týkající se poptávky, maloobchody informuje o nových výrobcích

• sortimentní – nabídka zboží jednotného sortimentu – například drobné zboží (školní a kancelářské potřeby, hračky, sportovní potřeby), potravinářské zboží
• specializované – velice úzký sortiment – například káva, koření, vína, ovoce, zelenina
• univerzální – nabízí potravinářské i nepotravinářské zboží v širokém sortimentu

Velkoobchody své zboží prodávají různými způsoby.

Jde o nejběžnější formu velkoobchodu. Ve skladu velkoobchodu jsou udržovány zásoby zboží, které se na základě objednávek od odběratelů kompletují a rozváží, odběratelé objednávají na základě katalogů a propagační literatury. Tento druh velkoobchodu je určen pro velké odběratele (supermarkety). Velkoobchod také většinou sám zajišťuje rozvoz zboží do prodejen.

Neudržuje žádné zásoby, protože jeho zboží ani fyzicky nejde přes sklad. Shromažďuje ale objednávku svých odběratelů a předává je svým domluveným výrobcům a jiným dodavatelům. Zpravidla se jedná o dodávky zboží jednoho druhu a ve velkém objemu.

U nás například Makro. Jde o samoobslužný velkoobchod určený pro menší odběry zboží drobných maloobchodníků. Ti si odvážejí zboží vlastními prostředky, mají tu výhodu, že si mohou zboží osobně prohlédnout přímo na prodejní ploše a získají nižší cenu díky nižším provozním nákladům velkoobchodu oproti maloobchodu.

V tomto případě velkoobchod na své riziko dodá do maloobchodu bezplatně regál, na kterém pak maloobchodník nabízí omezený sortiment zboží (káva, žvýkačky). Obchodní zástupce velkoobchodu regál pravidelně doplňuje a odpovídá za něj.

Jsou určené pro maloobchod i konečného spotřebitele, zaměřují se na sortiment, který se obtížně prodává v běžné maloobchodní síti (palivo, stavebniny, strojírenské součástky, textil…) Přímo výrobce má své prodejní kanceláře, kde jsou vystaveny výrobky podniku a na základě objednávky jde zboží ze skladů výrobce.

Nabízejí maloobchodu zboží přímo z dodávkového automobilu, sortiment zboží je omezený (zpravidla textil, u potravinářského zboží káva, mražené výrobky, koření apod.)

• sklady nákupní – soustřeďují stejné druhy zboží od různých výrobců (zejména u zemědělských výrobků), tedy nakupují od místních producentů a snaží se je co nejrychleji rozvážet maloobchodníkům
• sklady rozdělovací a třídící – převážná většina velkoobchodních skladů, třídí zboží od výrobců dle požadavků odběratelů
• sklady pro sezónní a dlouhodobé skladování – zboží sezónní charakteru nebo zboží, které vyžaduje delší skladování (u dozrávání ovoce)
• sklady tranzitní – u přístavů, železničních překladišť, zboží přijmou, roztřídí a naloží na dopravní prostředek odběratele