Nábytek

Nábytek je součástí užitného umění, tedy v nábytkářském odvětví vznikají výrobky, které mají užitnou i estetickou hodnotu. Nábytkářství bylo a je důležitou oblastí lidské tvořivosti, nicméně tvorba nábytku je ovlivněna místními životními podmínkami, stupněm dovednosti lidí a samozřejmě také kulturou, potažmo vkusem.

Z hlediska tvaru a použití dělíme nábytek na nosiče (židle, stůl, lavice, křeslo) a schránky (uzavřený prostor). Z hlediska uspokojování lidských potřeb pak nábytek dělíme na biologický (spánek, příprava pokrmů), společenský (hry, aktivní odpočinek) a hospodářský (žehlení, drobné domácí práce).

Podle materiálu:

• nábytek dřevěný, ratanový
• nábytek kovový
• nábytek plastový

Podle nastavitelnosti:

• jednotlivé kusy
• nábytkové soubory
• elementy nábytkových souborů
• stavebnicové systémy

Podle prostředí ve kterém má být používán:

• nábytek bytový
• nábytek ubikační a hotelový
• nábytek školní
• nábytek kancelářský
• nábytek dílenský a laboratorní
• nábytek zdravotnický
• nábytek restaurační a kavárenský
• ostatní nábytek

Podle účelu jednotlivých předmětů - rozdělení odpovídá sortimentním skupinám:

• nábytek skříňový
• nábytek skříňkový menší než 120 cm (víceúčelové, toaletní a noční, na lůžkoviny, příborníky, na spisy atd.)
• nábytek sedací (židle, židlová křesla, dětské židličky a křesílka, sklápěcí křesla, otáčecí, houpací pevná křesla, sedačky, lavice atd.)
• nábytek stolový (jídelní, pracovní, psací, mycí stoly, stolky pod stroje a přístroje, doplňkové stolky, dětské, ostatní)
• nábytek lůžkový (pevná lůžka, sklápěcí, skládací, etážová, dvoulůžka, dětská lůžka atd.)
• nábytek montážní (nohy, podnože, podpěry, spojovací lišty, police, čela, záda, boky, mezistěny, dveře, zásuvky atd.)
• ostatní nábytek (věšáky, police, dětský nábytek)

1. příprava řeziva
2. výroba konstrukčních prvků - dělením řeziva na přířezy – hoblováním, frézováním, formátováním a čepováním se spojují rohy nebo rámy zasklených dvířek; drážka, péro, polodrážka – k napojení rovinných ploch; vlys – složitý pevný spoj (profilovací frézou); kolíčkování u lehkého skříňového nábytku; do dílců zadlabávání kování a otvorů pro spojovací šrouby (montovaný nábytek)
3. povrchová úprava a montáž - odýhované dílce se třídí, brousí, moří (barví) a znovu brousí, následně se lakují pomocí stříkací pistole, poléváním, broušením a leštěním. Poté se nábytek montuje na linkách, nebo se sestaví až v bytě zákazníka.

Prodejní sortiment se dělí na:

Sortimentní skupiny - soubor jednotek, vybraných podle určitého hlediska

• nábytek skříňový
• nábytek skříňkový
• nábytek sedací
• nábytek stolový
• nábytek lůžkový
• nábytek montážní
• ostatní nábytek

Sortimentní podskupiny – podrobněji stanovené části sortimentních skupin. Např. sortimentní skupinu skříňového nábytku dělíme podle účelu na:

• jednokřídlové skříně
• dvoukřídlové skříně
• tříkřídlové skříně
• příborníky
• knihovny
• skříně na spisy
• skříně na nářadí a nástroje
• montované skříně
• ostatní skříně

Sortimentní jednotky – jednotlivé nábytkové předměty. Odpovídají příslušným normám, například „dřevěná židle s výpletem“.

• Čalounění – roztržené, zašpiněné, odřená koženka, nestejná barva, vzor, odstín apod.
• Dřevo – neshodnost barvy, poškrabání, poškození skel, úchytek, kluzáků, nesprávná funkce mechanizmů pohovek a křesel (rozkládacích) apod.
• Ostatní – nedostatek spojovacího materiálu(kování) utržené čalouněné knoflíky apod.

1. svítidla a topidla – nástěnná, stolní, stojanová; osvětlení přímé, polopřímé, smíšené…
2. elektrospotřebiče
3. koberce a podlahové krytiny - mají symboly pro označování vhodného prostředí (pro klidové prostory - lůžko, pro obytné prostory - křeslo, pro pracovní prostory – pracovní stůl, doplňkové symboly - sférické kolečko, schody, vodovodní kohoutek)
4. Záclonoviny, dekorační tkaniny, ostatní textilní výrobky
5. tapety
6. Bytové umělecké a ozdobné doplňky

Suroviny pro výrobu nábytku

Základní surovinou pro výrobu nábytku je dřevo, ale při výrobě jsou dále potřeba například lepidla, plasty (povrchová úprava), čalounické materiály (molitan, pěnová pryž, zdrhovadla, knoflíky, textil), kovy a kovové výrobky, textilní suroviny, kůže, kožešiny, sklo, keramika, mramor, nábytkové kování atd. Nábytek může být i plastový nebo kovový.

• stromy
• keře

Stromy jsou:

1. listnaté
   • tvrdé (dub, buk, jasan, javor, jilm, habr, akát, ořešák, bříza, třešeň, švestka, jabloň, hloh…)
   • měkké (olše, topol, osika, lípa, vrba…)
2. jehličnaté
   • tvrdé (tis, jalovec…)
   • měkké (smrk, jedle, borovice, modřín, limba…)

Někdy se při výrobě nábytku používají i exotické dřeviny, třeba mahagon, palisandr, eben, cedr, akácie, sekvoj, oliva aj.

Neboli odchylky od normálních vlastností dřeva, které vznikají při růstu, zpracování, přepravě a užívání

• ve stavbě dřeva – vytočení letokruhů, točivý růst, sukovitost, nerovnost kmene
• poškození dřeva jmelím, dřevokaznými houbami
• vady způsobené hmyzem
• vady způsobené mechanickým poškozením, atmosférickými vlivy
• nemoci dřeva

Chemické složení dřeva:

• celulóza (v čistém stavu bílá), hlavní součást rostlin
• lignin (aromatický díl dřeva, 20 – 30%, dezinfekční účinky)
• pryskyřice (silice nebo balzámy obsahující mnoho éterických olejů – terpentýn, kalafuna)
• bílkoviny, alkaloidy, barviva

Vrstvy dřeva v řezu:

• kůra - ochranná vrstva
• lýko - pevnější než dřevní hmota
• kambium – mízové pletivo
• běl - nevyzrálé světlejší dřevo
• jádro – vnitřní část kolem dřeně
• dřeň – houbovitá, řídká tkáň uprostřed kmene
• dřeňové paprsky, letokruhy

• barva - u mladých dřevin světlejší, čím tvrdší dřevo tím trvanlivější vybarvení
• lesk - buď skutečný nebo docílený povrchovou úpravou
• kresba (textura) - vzniká skladbou, barvou a leskem dřeva

Pro výrobu nábytku jsou důležité vlastnosti technické (mechanické), vlastnosti pro zpracování:

• tvrdost, hustota, hmotnost, pevnost, ohebnost, pružnost, vodivost zvuku, štípatelnost
• trvanlivost – odolnost proti škodlivým vlivům, ta se zvyšuje odstraňováním vlhkosti, odstraňováním škrobu, impregnací, ochranou povrchu nátěrem, vrstvením fólií atd.

• přirozeně - probíhá několik let, nejdříve venku (proložené), později v suchých teplých větraných místnostech
• uměle - pouze několik hodin v sušárnách

Aby se ušetřilo dřevo, vyrábí se různé další materiály pro výrobu nábytku.

Dýha je nejzákladnější konstrukční materiál na výrobu nábytku. Vyrábí se řezáním nebo loupáním dřeva.

Dýha se dělí podle druhu použitého dřeva (z jehličnatých, listnatých, z tvrdých, měkkých, z exotických tropických), podle použití (okrasné, technické), podle struktury (vlákno (dřevní), letokruhy, póry, paprsky, textura) a podle určení (pro přední a ostatní vnější plochy a pro hrany, pro vnitřní plochy a hranya poddýžky z měkkých dřevin, což jsou vrstvy mezi konstrukční deskou a vrchní dýhou.

Dýhy se k sobě sesazují, tj. spojují do větších ploch. Na ucelené nábytkové komplety se používá dýha vždy z jediného stromu (navazují kresby jednotlivých listů dýhy):

• lamelová dýha - dýhy z různých stromů se naskládají a slepí do velkých bloků, potom se napříč krájí
• mikrodýha (tloušťka 0,1 mm) – lisují se na nábytek současně s plastovou fólií která vytváří lesk
• fotodýha – tapeta s dokonalou kresbou dřeva. Po nalepení se lakují a leští

Vzniká slepením vždy lichého počtu dýh na sebe tak, že jsou dýhy položeny vlákny kolmo k sobě. Používá se na sedáky židlí, opěradla, záda skříňového a skříňkového nábytku.

Vzniká klížením dýh položených a sebe s vlákny rovnoběžnými (jedenáctá bývá kolmo na ostatní). Lamely jsou pevné, houževnaté, ohebné (sedací nábytek, nohy stolů, skříní + sportovní nářadí).

Laťový střed + laťový plášť (sudý počet dýh). Užívají se tam, kde jsou nároky na nosnost (police, půdy, dna skříňového a skříňkového nábytku, plochy stolů).

Skládaní mřížka v rámu (dveře bytů).

Vznikají rozmělněné dřevní hmoty, pojené různými syntetickými lepidly při zvýšené teplotě a tlaku. Jsou:

• dřevovláknité - sololit, akulit, sololak
• drevotřískové – vytvrzením třísek, na výrobu skříňkového a skříňového nábytku
• pazdeřové – z lněného pazdeří, šedobílé barvy, nahradí dřevotřísku