Platební a zúčtovací styk

Platební styk dělíme v základu na hotovostní (příjem vkladů, peníze, výběr hotovostí) a bezhotovostní (převod peněz na bankovních účtech).

Hotovostní styk je dnes preferován při úhradách menších částek, nebo například při nedůvěře v platební schopnost jiného subjektu.

Účastníci hotovostního platebního styku jsou:

1. zákazníci (tj. fyzické i právnické osoby) - vybírají si bankovky (na přepážkách nebo prostřednictvím elektronického platebního prostředku) a takto získanou hotovost dávají do oběhu při platbách za zboží a služby, ukládají si hotovost na účty u bank nebo podobných institucí
2. obchodníci (podnikatelé, právnické osoby) - přijímají za svá zboží a služby hotové peníze od zákazníků, přičemž část takto získaných hotovostí ukládají v bance
3. komerční banky - přijímají hotové peníze od občanů, podnikatelů i právnických osob a získanou hotovost použijí na uspokojování dalších potřeb klientů v oblasti hotovostního platebního styku, přičemž přebytečnou část hotovosti odvedou do centrální banky
4. centrální banka - hotové peníze přijaté z oběhu třídí na hotové peníze schopné dalšího oběhu a hotové peníze pro oběh neupotřebitelné, přičemž neupotřebitelné hotové peníze stahuje z oběhu a zničí, zavádí do oběhu nové bankovky a mince

Banky umožňují klientům provádět hotovostní platby v následujících formách:

• složení hotovosti ve prospěch účtu příjemce
• poukazem peněžních prostředků ze svého účtu k výplatě hotovosti (využívá se, pokud chce klient poukázat ze svého účtu určitou částku, kterou bude oprávněná osoba čerpat v hotovosti)
• šekem, který je určen k výplatě hotovosti (u nás se moc nepoužívá)
• výběrem hotovosti prostřednictvím výběrního lístku (podobné, jako šek na konkrétní jméno osoby, která může hotové peníze vybrat)
• bankovní platební kartou (výběr peněz, vklad peněz)

Výhodou bezhotovostního platebního styku je rychlost, bezpečnost, menší nebezpečí chyb, přesnost a možnost využití moderních nástrojů, jako je třeba internetové bankovnictví, bezdotykové placení u obchodníků apod.

1. úhradová (placení z příkazu plátce, běžné placení)
2. inkasní (placení z příkazu příjemce peněz, tedy inkaso, kdy majitel bankovního účtu umožní jinému subjektu inkasovat)

1. příkaz k úhradě (zadává se dnes běžně přes internetové bankovnictví, jde o běžné platby, i opakující se, tedy trvalé příkazy k úhradě, nebo hromadné, tedy více příkazů v jednom zadání)
2. příkaz k inkasu (majitel bankovního účtu umožní například inkasovat peníze svému poskytovateli služeb, typicky mobilnímu operátorovi, SIPO apod.)
3. šeky (u nás prakticky nepoužívané)
4. platební karty (výběr v bankomatech a na pobočkách bank, výběr v obchodech a bezhotovostní platby)