Česká národní banka

Ústřední (centrální) bankou České republiky je Česká národní banka (ČNB), jejíž existence jako centrální banky státu je zakotvena v Ústavě České republiky a její postavení upravuje zákon o ČNB.

Hlavním posláním a cílem ČNB je péče o cenovou (měnovou) stabilitu. Pokud tím není dotčen hlavní cíl, podporuje ČNB obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu.

V souladu se svým hlavním cílem (cenová stabilita) ČNB:

1. určuje měnovou politiku
2. vydává bankovky a mince
3. řídí peněžní oběh, platební styk bank
4. vykonává dohled nad finančním trhem

ČNB při plnění svých úkolů spolupracuje s centrálními bankami jiných zemí a s mezinárodními finančními organizacemi (Evropská centrální banka, Mezinárodní měnový fond, Světová banka apod.)

ČNB tvoří ústředí se sídlem v Praze, pobočky (Plzeň, Hradec Králové, Brno, Ostrava, Ústí nad Labem, České Budějovice) a účelové organizační jednotky. Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada. Bankovní rada je sedmičlenná. Jejími členy jsou: 1 guvernér, 2 viceguvernéři a 4 vrchní ředitelé.

Členy bankovní rady jmenuje a odvolává prezident republiky. Nikdo nesmí zastávat funkci člena bankovní rady více než dvakrát. Členové jsou jmenováni na 6 let.

Jednání bankovní rady předsedá guvernér, v jeho nepřítomnosti viceguvernér. Bankovní rada přijímá svá rozhodnutí prostou většinou hlasů a je usnášeníschopná, je-li přítomen guvernér, nebo jím pověřený viceguvernér a alespoň další 3 její členové. Jménem ČNB jedná navenek guvernér, v době jeho nepřítomnosti viceguvernér.

ČNB má výhradní právo vydávat hotovostní české peníze, tj. bankovky a mince (+ pamětní mince).

ČNB stanovuje:

• nominální hodnoty, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled a další náležitosti bankovek a mincí
• poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince
• ukončení platnosti bankovek a mincí a dobu jejich výměny za jiné

V souvislosti s řízením peněžního oběhu ČNB:

• spravuje zásoby bankovek a mincí a organizuje jejich dodávky od výrobců
• sjednává tisk bankovek a ražbu mincí
• vyměňuje poškozené bankovky a mince
• stahuje z oběhu bankovky a mince

Nabídkou peněz rozumíme celkové množství peněz v ekonomice. ČNB nabídku peněz ovlivňuje souborem opatření, které tvoří tzv. měnovou politiku. Množství peněz v ekonomice (nabídka peněz) má vliv na hospodářský růst, zaměstnanost, inflaci i stav platební bilance dané země se zahraničím. Nabídka peněz přímou souvisí s výší agregátní poptávky.

Zvýšená nabídka peněz způsobuje vyšší agregátní poptávku, která stimuluje hospodářský růst, s nímž souvisí i vyšší zaměstnanost. Zvýšená nabídka peněz však zároveň představuje riziko zvýšení inflace (tj. celkové hladiny cen zboží a služeb).

Snížení nabídky peněz způsobuje pokles agregátní poptávky, snižují se inflační tlaky, ale zároveň nedochází ke stimulaci ekonomického růstu a zpravidla narůstá nezaměstnanost. Stát se snaží prostřednictvím ČNB nabídku peněz ovlivňovat tím, že provádí určitou měnovou politiku, jejíž základním cílem je udržení stability měny, tj. aby nedocházelo k inflaci.

ČNB může při provádění měnové politiky využít zejména těchto nástrojů:

1. Povinné minimální rezervy (PMR) - Každá banka musí držet určité procento z vkladů jako rezervu na účtu u centrální banky. ČNB může ovlivnit množství peněz v ekonomice tím, že změní výši povinných minimálních rezerv. Zvýšení PMR způsobí snížení množství peněz v ekonomice, neboť vyšší PMR způsobí, že banky budou mít méně peněz pro poskytování úvěrů. Snížení PMR způsobí zvýšení množství peněz v ekonomice, neboť nižší PMR způsobí, že banky budou mít více peněz pro poskytování úvěrů.
2. Diskontní sazba - V některých případech banky nemají dostatek rezerv pro zajištění své platební schopnosti (půjčí-li velké množství peněz nebo vkladatelé náhle vyberou větší částky). Banka si potom musí půjčit od jiné banky nebo centrální banky. ČNB si za poskytnutí úvěru ostatním bankám účtuje úrok. Úroková míra, za kterou centrální banka poskytuje některé druhy úvěrů ostatním bankám, se nazývá diskontní sazba. Zvýšení diskontní sazby způsobí snížení množství peněz v ekonomice. Banky sníží svůj zájem o úvěr od ČNB a sníží se tak jejich schopnost poskytnout úvěry firmám a obyvatelstvu. Zvýší se úrokové sazby a sníží se tedy zájem o úvěry. Snížení diskontní sazby způsobí zvýšení množství peněz v ekonomice. Banky zvýší svůj zájem o úvěr od ČNB a zvýší se jejich schopnost poskytnout úvěry firmám a obyvatelstvu. Sníží se úrokové sazby a zvýší se tedy zájem o úvěry.
3. Operace na volném trhu - Operace na volném trhu představují nákup a prodej cenných papírů (obvykle státních dluhopisů) centrální bankou. Přímo ovlivňuje nabídku peněz v ekonomice.
4. Ostatní nástroje měnové politiky - ČNB může určit ostatním bankám maximální rozsah jimi poskytovaných úvěrů (tzv. úvěrové limity), stanovit minimální úrokové sazby z vkladů přijímaných bankami nebo stanovit maximální úrokové sazby z úvěrů poskytovaných bankami.

Centrální banka slouží jako banka bank. Vede účty bank na nichž udržují své peněžní rezervy, přijímá jejich vklady, poskytuje ostatním bankám úvěry a provádí některé další služby.

Centrální banka slouží také jako banka vlády (státu), tzn. vede příjmové a výdajové účty státního rozpočtu a spravuje státní dluh. Reprezentuje stát na pravidelných zasedáních Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.

ČNB dále vyhlašuje oficiální kurz české měny ve vztahu k cizím měnám a spravuje měnové rezervy ve zlatě a devizových prostředcích.